Domů ] Nahoru ] Dokumenty ] Valašské Meziříčí ] Pavlice ] Další litertura ]


Karel Černohorský "Moravská lidová keramika" 1941

V této knize se setkáváme na různých místech s příjmením Machain i Machaň na př. str.192 odstavec 3:
"Lhota (Lhůta) se jmenoval Valašskomeziříčský toufar, na něhož vzpomíná toufarský mistr Kajetán Machaň v dopise svému bratrovi Lambertu Machainovi
(dopi v plzeňském majetku).

Životopisná část - soupis moravských toufarů str. 193 - 195.

Machaň Karel, syn Martina a Apolonie Machňových, nar. 24. ledna 1722 v Prostějově. Je pravděpodobné, že pracoval jako toufarský tovaryš nejdříve v Bučovicích, odkud pocházela jeho žena Marie, roz. Sokolová, s níž se oženil 15. ledna 1744 již za svého pobytu ve Vyškově. Od roku 1746 má již svůj domek, pův. čís. 154, později 68, v němž je také dosvědčen jako samostatný toufar s označením Kgm. Zemřel 26. června 1765 ve Vyškově.

Machaň Václav
, syn Karla Machaně, nar. ve Vyškově 5. června 1745. R. 1767 si koupil dům čís. 64 "Na čihadle" od toufarského mistra Jana Moudrého. Byl dvakrát ženat, po prvé s Marií, roz. Gottwaldovou, po druhé (od r. 1789) s Marií Libichovou. Všichni jeho synové: Ignác, Antonín, Isidor a Josef byli toufary. Zemřel 8. června 1801. Zachovala se nám jak jeho česká závěť z 2. července 1801, tak také jeho pozůstalostní spis. Podle písma psal závěť vyškovský toufar Jan Čamek, který je také s jiným vyškovským toufarem Jiřím Fišerem na ní podepsán. Z obou pramenů poznáváme, že toufarský mistr Václav Machaň měl dosti majetku. Kromě domu čís. 64, který měl podle závěti obdržet syn Antonín, měl ještě 7 měřic polí (k tomu 8 přinesla věnem jeho druhá žena Marie), na hotovosti 200 zl., odhad zboží a materiálu činil přes 88 zl., byl poměrně bohatě vybaven šatstvem, nábytkem obrazy a j. Ale neméně měl také dluhů, kolem 1190 zl. Ze všech pozůstalých ještě nejlépe vyšla vdova Marie, která koupila v dražbě dům za 650 zl. nikoli však pro děti, nýbrž pro sebe, aby se zase provdala za toufarského tovaryše Ignáce Plosu. Syn Antonín pak opustil Vyškov a odešel do Valašského Meziříčí.

Machaň Ignác, syn Václava Machaně, nar. ve Vyškově 5. července 1779. R. 1802 si koupil dům čís. 74 v ulici "Na cihelni" od toufarského mistra Jana Stoklásky se vším zařízením a pak si 7. září podal k magistrátu žádost o přiznání mistrovského práva. Na odůvodnění uvádí, že je majitelem domu, vyučený toufar a syn toufarského mistra a tím více se těší, že jeho žádost bude příznivě vyřízena, protože "in .....". Magistrát mu vyhověl a již po třech dnech jeho žádost vyřídil příznivě. Téhož roku, 3. listopadu, se oženil ve Hvězdlicích s Annou roz. Remišovou, ovdovělou Wagnerovou. V záznamu sňatku, při němž mu svědčil toufarský mistr Jan Čamek z Vyškova, je označen jako Kgm. R. 1802 byl u něho zaměstnán jako tovaryš Jan Burián. Pak se patrně přestěhoval do Hvězdlic.

Machaň Antonín
, syn toufarského mistra Václava Machaně, nar. ve Vyškově v čís. 64 v ulici "Na cihelni " 25. května 1784. R 1801 byl již tovaryšem a pracoval u svého otce (V V). Pak odešel do Valašského Meziříčí a pracoval u místního toufarského mistra Kajetána Hájka, s jehož nevlastní dcerou Alžbětou, rozenou Mocovou, se oženil. Po Hájkově smrti 1818 byl mu 17. listopadu připsán dům čís. 257 ve Vrbenské ulici v ceně 2000 zl. Při tom Ant. Machaň převzal dluh 150 zl., který na domku vázl ve prospěch kostela sv. Trojice, a zavázal se, že jak své tchyni Alžbětě, tak také své ženě téhož jména zaplatí po 925 zlatých a kromě toho ještě, že své tchyni ponechá polovici zahrady jako doživotní výměnek.Ještě téhož roku (1.prosince) koupil dům 256 v téže ulici od krejčího Jos. Skřídlovskéhoza 300 zl. vídeňské měny a také je ihned složil. Na přípise je podepsán : Anton Machň ukupitel. Po jeho tchyni se dochoval česky psaný testament, z něhož je patrno, že do r. 1825, kdy zemřela, Ant. Machaň splatil dluh celkem 620 zl. Dům čís. 257 ve Vrbenské ulici odevzdal po smrti své ženy (20.5.1841) svému nejstaršímu synu Kajetánu Machaňovi a tím mu umožnil stát se toufarským mistrem. Zemřel 16. prosince 1846.

Machaň Isidor
, syn Václava Machaně, nar. ve Vyškově 3. dubna 1789 (16. června) se oženil se Zuzanou, dcerou vyškovského hrnčíře Martina Somra, a téhož roku koupil dům čís. 70 "Na cihelni" od toufarského mistra Jana Patrmana. 9. dubna téhož roku si zažádal o přiznání mistrovského práva s příznivým výsledkem. Zemřel 9. prosince 1833. Vdovu po něm si vzal 12. října 1835 Jan Slovák, Toufar ze Znojma (Znaim).

Machaň Josef,
syn Václava Machaně, nar. ve Vyškově 1. srpna 1796. Ve vyškovském receptáři je několikrát uveden mezi učni vyškovského toufara Jana Čamka. Žádost o přiznání mistrovského práva si podal 27. dubna 1819. Byla předložena cechu k vyjádření. Ten proti žadateli nic nenamítal, je ochoten jej přijmout za mistra, jen má-li domek, bez něhož nelze toufarské řemeslo provozovat. Ačkoliv Josef Machaň domek ještě neměl, vyřídil magistrát přesto jeho žádost příznivě a 2. července mu dal své svolení k provozování toufarské živnosti. Brzy poté (15. srpna) se Jos. Machaň oženil s dcerou žámečníka Matěje Fialy (v některých materiálech se uvádí jméno Fila) z Vyškova, Annou a dostal s ní předměstský domek čís. 74. Tchán si vyhradil doživotní přebývání v něm a pro svou ženu 300 zl. Těch se pak musela vdova Fialová domáhat žalobou (r. 1827), došlo však k dohodě. R. 1835 pracoval s jedním tovaryšem. Po druhé se oženil 3. února 1836 s vdovou po toufarském mistru vyškovském Ant. Štroblíkovi. Zemřel 2. září 1854. Zachoval se jeho cestovní pas do Vídně (Wien).

Machaň Karel Václav,
syn Isidora Machaně, nar. 3. listopadu 1811 ve Vyškově. R. 1835 se oženil s dcerou vyškovského mlynáře Matěje Součka, Anežkou a téhož roku se stal mistrem, když předtím převzal po matce otcovský dům čís. 70. Zemřel 24.1.1864 v čís. 75 vyškovského předměstí.

Machaň Kajetán
, syn Antonína Machaně, nar. ve Valašském Meziříčí asi r. 1812. R 1827 (29. prosince) vstoupil do učení k svému otci a 31. prosince 1829 byl prohlášen tovaryšem. Pak zažádal se souhlasem cech u magistrátu o přiznání mistrovského práva a to mu také bylo usnesením z 12. října 1833 uděleno s obvyklou připomínkou, že bude platit výdělkovou daň a že provede mistrovskou práci. Mistrem byl prohlášen 10. listopadu 1833, ale patrně živnost toufarskou v té době neprovozoval, protože ještě neměl vlastního domu. Od 1. června do 24. července 1839 vedl dílnu rožnovskému hrnčíři Jos. Silbergerovi, který byl v té době cechmistrem hrnčířů v Rožnově. V listině z 3. srpna 1839 se z počátku praví, že se Kaj. Machaň do naznačené doby u Silbergera učil hrnčířskému řemeslu a osvojil si vše potřebné - docela tak tomu ovšem není - takže každý hrnčířský cech může Kaj. Machaň beze všeho přijmout za mistra. Proč se šel Kaj. Machaň jako toufarský mistr (ovšem dosud bez místa, v němž by řemeslo provozoval) učit hrnčířskému řemeslu, nevíme, ale snad se chtěl zabezpečit pro každý případ, když pozoroval, jak  toufarské řemeslo ponenáhlu upadá. Teprve 1. září 1841 mu jeho otec postoupil dům čís. 257 ve Vrbenské ulici a pak se Kaj. Machaň oženil s Františkou, dcerou Františka Magrely, soukeníka v Lipníku, a jeho ženy Františky. Věnem dostala 2 měřice pole u Lipníka při trati zv. "Na sudole" v ceně 200 zl., na hotovosti 160 zl. a krávu v ceně 40 zl. Tato první žena Kaj. Machaňe zemřela při porodu 27. ledna 1843. Zachoval se její pozůstalostní spis, z něhož poznáváme, že Magerlovi byli česká rodina. V následujícím roce, 12. září, byla sjednána svatební "domluva" mezi Kajetánem Machaněm "tufarským mistrem" a Františkou Kubínovou, dcerou Jana Kubína, provaznického mistra v Holešově, a jeho ženy Karolíny, roz. Friedrichové (ta pocházel z Vizovic). Několik měsíců před svou smrtí postoupil Kaj. Machaň dům čís. 257 svému synovi Viktoru Machaňovi. Zemřel 24. listopadu 1890.(Autor píše: pro některá data, zvláště ta ze starší doby, jsem použil listin, které jako rodinnou památku chová pí Marie Machainová, učitelka hudby v Plzni). 

Machaň Viktor
, syn Kajetána Machaně, nar. ve Valašském Meziříčí 22. března 1853. Toufarskému řemeslu se vyučil u svého otce. S ním pak také od 80. let minulého století společně pracoval, pod společnou "firmou" K. V. Machain, jak také označovali své výrobky. Otcovský dům čís. 257ve Vrbenské ulici převzal Viktor Machaň od svého otce 13. května 1890 a pravděpodobně pak teprve se oženil s Leopoldinou, dcerou Medarda Drechslera, mlynáře v Bystřici p. Host., a jeho ženy Emilie, rozené Horákové ze Sobíšek. Viktor Machaň zemřel 13. října 1931 v otcovském domku ve Valašském Meziříčí na kornatění tepen.

Machaň Jan , syn toufara Karla Václava Machaně z Vyškova, pracoval jako toufarský tovaryš jednak u svého příbuzného, znojemského toufarského mistra Jana Slováka, pak ve Welsu v Rakousích. Usadil se pak v Pavlicích na Znojemsku, kde po smrti místního toufarského mistra Františka Šindeláře (r.1868) převzal dílnu i s oběma domy čís. 30 a 51. Provozoval jak řemeslo toufarské, tak také hrnčířství a později se specializoval na kamnářství.Živnost provozoval asi do r.1914. Zemřel v roce 1925. (Podle nově nalezených dokumentů se narodil 21.6.1837 a zemřel 22.2.1905. Živnost po něm převzal jeho syn Jan, který se narodil 7.12.1869 a zemřel 13.7.1925)